Tragický boj diverzní skupiny partyzánského oddílu Záře v obci Krasnice

Dne 21.12.1944 se v odpoledních a večerních hodinách v obci Krasnice odehrál nerovný boj mezi 6 členy  diverzní skupiny oddílu ZAREVO s přesilou německých protipartyzánských jednotek a gestapa.

Boj je popsán v literatuře, následující informace pocházejí z prací historika Zdeňka Jelínka "Vzpomínky na okupaci" - II. díl (1987) a "Partyzánský oddíl zvláštního určení ZAREVO" (1988). Autor vychází z vyprávění Jurije Fjodoroviče Uljeva, radisty oddílu ZAREVO, který po válce shromažďoval údaje o historii oddílu, z oficiálních zpráv protektorátních orgánů a vyprávění svědků události.

Kpt. Pavel Vasiljevič Fjodorov – „Faustov“ vyslal 19.12.1944 diverzní skupinu ve složení Valerij Bukin, Oleg Ostaš, Michail Balakirev, Alexandr Danilov, František Samek a Nikolaj Chabijev, aby poškodili železniční trať mezi Kolínem a Pardubicemi. Další skupina měla za úkol provést destrukci železniční trati v prostoru Světlé nad Sázavou (což se jí 21.12.2010 v prostoru mezi Světlou nad Sázavou a Josefodolem podařilo a beze ztrát se stáhla zpět na hájovnu v Peršíkově).

Bukinova skupina po několika dnech pochodu okolo 11. hodiny 21.11.1944 dorazila do Krasnic a v domku č.p. 6 požádali manželku Jindřicha Hona Marii o ubytování a něco k jídlu. Chtěli zde přečkat zbytek dne a na cestu vyrazit až za soumraku. Podle jedné verze pak por. Bukin ženě dovolil donést oběd manželovi do lesa, kde byl na dříví; podle jiné žena z domku utekla, když partyzáni po namáhavém pochodu usnuli. Každopádně Jindřich Hon učinil oznámení o jejich pobytu starostovi Litošic a ten neprodleně zpravil četnickou stanici ve Vrdech. Ke vší smůle se v okolí nacházelo několik jednotek, které po partyzánech pátraly, takže reakce Němců byla rychlá.                              

Do Krasnice se německé jednotky (protipartyzánská jednotka pardubického gestapa a blíže neučené jednotky zbraní SS a pozemní složky Luftwaffe) sjely okolo půl třetí odpoledne a domek na břehu rybníka obklíčily. Před započetím boje byli partyzáni vyzváni ke složení zbraní. Ti výzvu obléhatelů odmítli. Chtěli vyčkat soumraku a pak se pokusit probít. Také nechali volně odejít Marii Honovou, její matku a obě děti. Když Němci začali stavení zasypávat střelbou a ručními granáty, dvojice partyzánů se pokusila o výpad proti obléhatelům. Oleg Ostaš zůstal ležet mrtev na dvorku, Michail Balakirev se zraněn vrátil zpět do stavení. Na straně obléhatelů byl jeden  příslušník Jagdkomanda zasažen do nohy, dále byl výbuchem granátu vážně zraněn vrchní kriminální asistent  Emanuel Körber, zraněním podlehl při převozu do nemocnice. Protože Němci měli obavu, že se partyzáni s nastalým soumrakem pokusí probít, zapálili domek okolo 6. hodiny odpolední zápalným střelivem. Následně provedla dvojice František Samek a Nikolaj Chabijev další výpad, oba byli zasaženi do nohou (Samek navíc i do ramene) a zůstali ležet před domkem. Zbylí členové oddílu (Bukin, Balakirev, Danilov) sestoupili do sklepa, kde se pokusili uschovat dokumenty, které měli u sebe a po zjištění marnosti dalšího odporu se zastřelili. Němci ještě po dohoření požáru (přibližně ve 23.30 hod) do sklepa stříleli a hodili několik granátů, ale to už byli všichni partyzáni mrtvi. Přitom byl odraženou střelou nebo střepinou zraněn do krku příslušník zbraní SS. Jiné oběti se na straně obléhatelů neuvádějí. Po utichnutí střelby byli Samek a Chabijev zajati a přes utrpěná zranění vyslýcháni. Oba se dočkali konce války ve věznici v Praze. Tělesné pozůstatky 4 padlých partyzánů byly převezeny do pardubického krematoria a tam po 5 dnech zpopelněny. Popel byl rozptýlen na neznámém místě.

Valerij Jevgeněvič Bukin – (* 1921), poručík, komisař oddílu ZAREVO.
Michail Ivanovič Balakirev – (* 1923), důstojník Rudé armády, uprchlý válečný zajatec, k oddílu ZAREVO se připojil v oblasti Hostýnských vrchů.
Alexandr Ivanovič Danilov – (* 1925), průzkumník oddílu ZAREVO.
Oleg Vasiljevič Ostaš – (* 1926), uprchlý válečný zajatec, k oddílu ZAREVO se připojil v oblasti Hostýnských vrchů.
František Samek – (* 1921), příslušník 2. paradesantní brigády slovenské národnosti, původně patřil k partyzánskému oddílu STALIN, k oddílu ZAREVO se připojil po boji u Erdůdky (dnes Oravská Lesná) dne 4.11.1944, kdy se odtrhl od své původní jednotky.
Chazijachmet Challjulovič „Nikolaj“ Chabijev – (* 1909), uprchlý válečný zajatec, původem Tatar, k ZAREVU se připojil ve Slezsku.