Litošické slepence
Oblast: Ohebské, svratecké a poličské krystalinikum; železnohorské proter.; hlinská zóna; železnohorský masiv; chrudimské paleozoikum
Lokalizace: Skalní výchoz litošických slepenců na okraji lesa, cca 300 m od severního okraje Litošic, cca 100 m severně od Křížového rybníka; skalní výchoz vulkanitů v lese, cca 500 m severovýchodně od okraje Litošic, po obou stranách údolí místního potůčku; haldička v lese, cca 900 m západně od obce Litošice, při levé straně silnice Litošice – Svobodná Ves.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: skalní výchozy, meandry, intruzivní žíla, antecedentní údolí, stará důlní díla, nevýrazné haldy ve vzrostlém lese
Geologická charakteristika: Lokalita se nachází v jihozápadním výběžku železnohorského proterozoika, které je zde zastoupeno drobami, drobovými a jílovitými břidlicemi a litošickými slepenci sovoluské skupiny. V severní části lokality jsou zastoupeny žilné magmatické horniny typu olivinických tholeyitů, metaandezitů a metaryolitů (dříve spilit-keratofyrová formace), místy v tufovém či tufitickém vývoji. Tyto jsou řazeny k tzv. sovoluské skupině (sovoluské vulkanické centrum). Kombinace vulkanických těles s žilným doprovodem spolu s erozně zahloubeným potůčkem vytváří ilustrativní příklad antecedentního údolí (eroze potoka nerespektovala příčný průběh odolnější vulkanické žíly). Vodní tok ukázkově meandruje, je zde vidět i načepování meandru novým korytem, takže došlo k přeložení koryta.Litošické slepence patří k typovým lokalitám nízko metamorfovaných klastik proterozoika českého masivu s dosud neznámou oblastí původu valounového materiálu, je diskutována jejich geneze, někteří autoři je vnímali jako glacigenní sedimenty.Stará důlní díla byla založena ve zvětralinovém limonitovém klobouku - gossanu pyritizovaných černých břidlic. Limonitové rudy zde byly s přestávkami těženy až do 30. let minulého století. V 50. letech 20. století zde probíhal intenzivní geologický průzkum na masivní akumulacemi pyritu, které zde tvoří významné, dosud evidované ložisko. Zajímavostí jsou primárně zvýšené obsahy fosforu, zvětrávací procesy a migrace fosforu vedla k ojedinělé paragenezi fosfátových minerálů v rámci České republiky, včetně prvonálezů.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - železnohorské proterozoikum - chvaletické proterozoikum
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: petrologie, mineralogie, vulkanologie, geomorfologie
Jevy: selektivní eroze, výchoz, zrudnění, žíla (magmatická)
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , magmatická, vulkanická
Hornina: bazaltoid, břidlice, droba, slepenec (konglomerát) , spilit (albitizovaný bazalt)
Geologický význam: geotop (turisticky zajímavé), významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany: C - Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Součást projektu Národní Geopark Železné hory.
Součást Geoparku: Železné hory
Střety zájmů: lesnictví
Popis střetů zájmů: Sběr minerálů z hald může kolidovat s hospodařením v lesích, zvýšený pohyb osob a automobilů při okraji intravilánu obce a lesa.
Stav lokality: dobrý
Litošické slepence, vulkanismus
Území Litošic náleží železnohorskému (chvaleticko - sovoluskému) proteroziku. V době eokambria se zde usazovaly tence páskové sedimenty s valouny (dnešní litošické slepence). Sedimenty mají fryšoidní charakter. Přítomnost větších valounů naznačuje blízkost mořského břehu. Usaování bylo provázeno přítomností vulkanismu. Polštářové lávy (pilows lavas), výlevy magmatu a tufu do moře, jsou dochovány v lomu u Sovolusk (zelené břidlice).
Litošické slepence se skládají z různorodého materiálu, jsou zde zastoupeny gabra, žuly, fylity, mezozonálně metamorfonavé horniny staršího krystalinika. Slepence by mohly být glacimarinního původu z doby varangerského zalednění koncem proterozoika z tzv. období Sněhoé koule (velké zalednění). Četné ledovce tehdy před 850 až 630 miliony lety pokrývaly téměř celou planetu.
Vulkanické horniny jsou zastoupeny spilitickými porfyrity, křemenokeratofyrovými brekciemi, keratofyry a jejich tufy. Mechanismus vzniku brekcie je možné vysvětlit zvolna se pohybující intruzí lávy. Sovoluská skupina s bazickými vulkanity tvoří morfologicky várazný pruh v lese severně od Ližošic od Krasnice k Sovoluskům. Směr pruhu je SZ - JV. V obci je dochován zbytek dávného mořského dna s výlevem lávy. V době výlevu lávy se území nacházelo v důsledku kontinentálního driftu podle paleomanetických měření na místě Antarktidy.
podle dostupných materiálů (Mísař, Chlupáč) zpracoval J. Jansa
Skalka u Sovolusk
Výrazný remízek uprostřed pastvin skrývá unikátní ukázky polštářových láv, které dokládají podmořský vulkanismus v oblasti Železných hor v době před více jak 600 miliony let. Dnes je tato lokalita přírodní památkou.