Oficiální stránky obce

Litošice

Litošické slepence

Litošické slepence Oblast: Ohebské, svratecké a poličské krystalinikum; železnohorské proter.; hlinská zóna; železnohorský masiv; chrudimské paleozoikum

Lokalizace: Skalní výchoz litošických slepenců na okraji lesa, cca 300 m od severního okraje Litošic, cca 100 m severně od Křížového rybníka; skalní výchoz vulkanitů v lese, cca 500 m severovýchodně od okraje Litošic, po obou stranách údolí místního potůčku; haldička v lese, cca 900 m západně od obce Litošice, při levé straně silnice Litošice – Svobodná Ves.

Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m

Charakteristika objektu: skalní výchozy, meandry, intruzivní žíla, antecedentní údolí, stará důlní díla, nevýrazné haldy ve vzrostlém lese

Geologická charakteristika: Lokalita se nachází v jihozápadním výběžku železnohorského proterozoika, které je zde zastoupeno drobami, drobovými a jílovitými břidlicemi a litošickými slepenci sovoluské skupiny. V severní části lokality jsou zastoupeny žilné magmatické horniny typu olivinických tholeyitů, metaandezitů a metaryolitů (dříve spilit-keratofyrová formace), místy v tufovém či tufitickém vývoji. Tyto jsou řazeny k tzv. sovoluské skupině (sovoluské vulkanické centrum). Kombinace vulkanických těles s žilným doprovodem spolu s erozně zahloubeným potůčkem vytváří ilustrativní příklad antecedentního údolí (eroze potoka nerespektovala příčný průběh odolnější vulkanické žíly). Vodní tok ukázkově meandruje, je zde vidět i načepování meandru novým korytem, takže došlo k přeložení koryta.Litošické slepence patří k typovým lokalitám nízko metamorfovaných klastik proterozoika českého masivu s dosud neznámou oblastí původu valounového materiálu, je diskutována jejich geneze, někteří autoři je vnímali jako glacigenní sedimenty.Stará důlní díla byla založena ve zvětralinovém limonitovém klobouku - gossanu pyritizovaných černých břidlic. Limonitové rudy zde byly s přestávkami těženy až do 30. let minulého století. V 50. letech 20. století zde probíhal intenzivní geologický průzkum na masivní akumulacemi pyritu, které zde tvoří významné, dosud evidované ložisko. Zajímavostí jsou primárně zvýšené obsahy fosforu, zvětrávací procesy a migrace fosforu vedla k ojedinělé paragenezi fosfátových minerálů v rámci České republiky, včetně prvonálezů.

Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - železnohorské proterozoikum - chvaletické proterozoikum

Stratigrafie: proterozoikum

Témata: petrologie, mineralogie, vulkanologie, geomorfologie

Jevy: selektivní eroze, výchoz, zrudnění, žíla (magmatická)

Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , magmatická, vulkanická

Hornina: bazaltoid, břidlice, droba, slepenec (konglomerát) , spilit (albitizovaný bazalt)

Geologický význam: geotop (turisticky zajímavé), významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: C - Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Součást projektu Národní Geopark Železné hory.
Součást Geoparku: Železné hory
Střety zájmů: lesnictví
Popis střetů zájmů: Sběr minerálů z hald může kolidovat s hospodařením v lesích, zvýšený pohyb osob a automobilů při okraji intravilánu obce a lesa.
Stav lokality: dobrý

Litošické slepence, vulkanismus

Území Litošic náleží železnohorskému (chvaleticko - sovoluskému) proteroziku. V době eokambria se zde usazovaly tence páskové sedimenty s valouny (dnešní litošické slepence). Sedimenty mají fryšoidní charakter. Přítomnost větších valounů naznačuje blízkost mořského břehu. Usaování bylo provázeno přítomností vulkanismu. Polštářové lávy (pilows lavas), výlevy magmatu a tufu do moře, jsou dochovány v lomu u Sovolusk (zelené břidlice).

Litošické slepence se skládají z různorodého materiálu, jsou zde zastoupeny gabra, žuly, fylity, mezozonálně metamorfonavé horniny staršího krystalinika. Slepence by mohly být glacimarinního původu z doby varangerského zalednění koncem proterozoika z tzv. období Sněhoé koule (velké zalednění). Četné ledovce tehdy před 850 až 630 miliony lety pokrývaly téměř celou planetu.

Vulkanické horniny jsou zastoupeny spilitickými porfyrity, křemenokeratofyrovými brekciemi, keratofyry a jejich tufy. Mechanismus vzniku brekcie je možné vysvětlit zvolna se pohybující intruzí lávy. Sovoluská skupina s bazickými vulkanity tvoří morfologicky várazný pruh v lese severně od Ližošic od Krasnice k Sovoluskům. Směr pruhu je SZ - JV. V obci je dochován zbytek dávného mořského dna s výlevem lávy. V době výlevu lávy se území nacházelo v důsledku kontinentálního driftu podle paleomanetických měření na místě Antarktidy.

podle dostupných materiálů (Mísař, Chlupáč) zpracoval J. Jansa

Skalka u Sovolusk

Výrazný remízek uprostřed pastvin skrývá unikátní ukázky polštářových láv, které dokládají podmořský vulkanismus v oblasti Železných hor v době před více jak 600 miliony let. Dnes je tato lokalita přírodní památkou.

Semteš - vápenka

Osada Vápenka u Semtěše dostala své jméno po vápenci, který se zde těžil. Dodnes je zde zarostlý lom. Na opačné straně obce se nachází místo, kde probíhal uranový průzkum. Stopy po těžbě jsou patrné dodnes. Nedaleko od osady se nachází zbytky středověkého hradiště.