Krasnická tragédie
Jak byla zachycena v obecní kronice
J. Horníček byl jako člen hasičského sboru účastníkem nejvýznamnější události z období okupace v naší obci -Krasnické tragédie. Tuto událost vylíčím podle jeho vzpomínek.
Při plnění bojového úkolu dorazila skupina šesti sovětských partyzánů pod vedením komisaře Bukina dne 22.12.1944( podle pamětníka V. Petříka 23.12.) asi kolem 11 hodin na okraj osady Krasnice, k domku Jindřicha Hona. Zde si chtěli partyzáni odpočinout a v noci chtěli dojít k trati Pardubice-Kolín, kterou měli vyhodit do povětří.
V domě našli manželku J. Hona , jeho matku a dvě děti. Požádali o úkryt, byli však odmítnuti. Proto si vstup do domku vynutili. Postavili stráž. Honová je delší dobu přesvědčovala, že musí donést svému muži do lesa oběd. Když ji propustili, spěchala do lesa. Muži vše vyprávěla. Ten šel věc ihned oznámit starostovi Polmanovi do Litošic. Polman poslal svého souseda J. Morávka do sousední Semtěše , aby případ telefonicky oznámil četnické stanici ve Vrdech- Bučicích. Toto hlášení bylo podáno kolem 14. Hodiny. Zanedlouho- již se začalo stmívat-se na návsi pod školou objevily autobusy s vojáky. Odtud se rychle přesunuli vojáci ke Krasnici. Jiná kolona Němců přijela z Přelouče.(Podle Horníčka byli přeloučští vojáci v Krasnici dřív, soudí se, že byl ještě jeden udavač.)
Fašisté přivezli tank a obrněný transportér. Protože partyzáni odmítli vzdát se, Němci zahájili palbu. Výstřel tankového děla zapálil střechu domku. Když se propadl strop stavení, pokusili se partyzáni prorazit obklíčení. Jeden však byl okamžitě zabit, dva další- Samek a Salachov padli těžce zraněni. Ostatní se uchýlili k poslední obraně do sklepa. Ještě téměř dvě hodiny trval boj, až kolem 20. hodiny ukončili již těžce zranění hrdinové svůj život vlastní rukou.
Zraněné partyzány Salachova a Samka odvlekli gestapáci do hostince u Franclů, kde se konal první výslech. Později byl Samek odvezen do Pardubic, kde se v nemocnici - pod stálým dohledem gestapa- léčil . Zde se také dočkal osvobození. Druhý zraněný Salachov – byl gestapáky umučen.
Po skončení boje přivolali Němci litošické hasiče, mobilizované i se stříkačkou a připravené na hrázi rybníka.(Mezi nimi byl i J. Horníček.) Hasiči museli vytáhnout ze sklepa po provaze mrtvá těla partyzánů. Ta pak byla spálena v pardubickém krematoriu. Tak se osada Krasnice zapsala smutným způsobem do dějin druhé světové války.
Trosky bývalého Honova domku, místo posledního boje partyzánů, se staly památníkem této události.
Čtyři sloupy symbolizují čtyři životy na místě padlých partyzánů.
Valerij Jevgeněvič Bukin - komisař oddílu Zarevo
Alexandr Ivanovič Danilov - pyrotechnik
Michail Ivanovič Balakirev - samopalník
Oleg Vasilievič Ostaš - samopalník
Toto je doslovná citace z kroniky Obce Litošice